Mikro slovník

Někdy je divné, nebo dokonce celkem otravné, když lidé užívají slova z jiného jazyka, aniž by znali přesný význam toho, co vlastně říkají. Takže jsem přemýšlel jestli neudělat stručný seznam buď takovýchto slov (jako sushi, geisha nebo otaku) nebo slov, která nejsou v češtině běžná, ale můžu je čas od času použít tady na blogu. Nebo občas prostě slova, která mi přišla celkem vtipná. ^^ Pokud vás napadne jakékoliv slovo, které si myslíte, že by bylo vhodné tady uvést, neváhejte zanechat komentář!

Ješte poznámka na závěr: Pro japonská slova zde budu užívat mix Hepburnova způsobu zápisu písma (čtení víceméně jako v anglickém textu) a značení dlouhého čtení samohlásek jako v angličtině či latině. Tzn., že „sh" = „š", „ch" = „č", „j" = „dž", „ō" = „ó" apod.



Anime (アニメ) – Japonské animované filmy či seriály. V samotném Japonsku je však termínem „anime“ označována celosvětová produkce animovaných filmů – ne pouze japonská.

Bīru (ビール) – pivo

Fuji(san) (富士山) – Nejvyšší hora (sopka – 3776 m) Japonska. Často chybně čtena jako „Fujiyama“, což v žádném případě není správný název hory. „Yama“ je jiné čtení pro stejné kanji 山, které se v tomto případě čte jako „san“. Opravdová Fujiyama je horská dráha ve Fuji-Q Highland, Fujiyoshida, Yamanashi, Japonsko. Fotky zde: Fujiyama 1 and Fujiyama 2

Gaijin (外人) – cizinec (doslova “osoba zvně”)

Gaikokujin (外国人) – cizinec (zdvořile)

Geisha (芸者) – Geishi jsou tradiční bavičky ženského pohlaví*, jejichž dovednosti zahrnují předvádění různorodého japonského umění jako je klasická hudba a tanec. Oproti populárním názorům a stereotypům, geishi NEJSOU prostitutky a neúčastní se sexuálních aktivit jako součásti jejich zaměstnání. (Přeloženo z Wikipedia).
Cizinci nemají skoro žádnou šanci být baveni geishou – je to velice často považováno jako pouze japonská kulturní událost. V současnosti zbývá pouze několik tisíc geish, naprostá většina z nichž jsou ve městech Kyoto nebo Tokyo.
*Existovalo i nemnoho mužských bavičů.

Harakiri (腹切り) – viz „Seppuku“ níže

Hentai (変態) – perverznost, abnormalita, úchyl(ný)

Hokkaidō (北海道) – nejsevernější ze 4 hlavních ostrovů Japonska (města Sapporo, Hakodate, Asahikawa aj.)

Honshū (本州) – jeden ze 4 hlavních ostrovů Japonska (města Tōkyō, Yokohama, Ōsaka, Kōbe, Kyōto, Nara, Nagoya, Hiroshima, Nagano aj.)

Inbou (陰謀) – spiknutí

Jisatsu (自殺) – sebevražda

Kanji (漢字) – čínské znaky užívané v japonském jazyce

Kyūshū (九州) – jeden ze 4 hlavních ostrovů Japonska (města Fukuoka, Kitakyūshū, Nagasaki aj.)

Manga (漫画) – japonské černobílé komiksy či grafické novely

Nama Bīru (生ビール) – čepované pivo

Neko (猫) – kočka

Nihon (日本) – Japonsko

Nippon (日本) – Japonsko

Obaachan (おばあちゃん) – babička (zdrobněle)

Obaasan (おばあさん) – babička (zdvořile)

Okinawa (沖縄) – Nejjižnější velké souostroví a prefektura Japonska tvořená mimo jiné ze stovek ostrovů Ryūkyū rozprostírajících se na délce více nez 1000 km; bývalé Královstí Ryūkyū. Hl. m. prefektury Okinawa: Naha.

Otaku (オタク) – V moderním japonském slangu se termín otaku vztahuje k přílišně
zaujatému fanouškovi, nebo k osobě zaměřující se pouze na jedinou konkrétní tematiku, předmět, či hobby. Časté použití slova jsou pro anime otaku (ti, jenž někdy tráví několik dní nadměrného sledování anime bez odpočinku) a manga otaku (fanoušek japonských grafických novel (komiksů)), pasokon otaku (PC maniak), gēmu otaku (videoherní maniak) a wota (dříve označováni jako „idol otaku“), kteří jsou extrémními fanoušky idolů – vysoce medializovaných mladých zpěvaček. Existují i tetsudō otaku či denshamania (šílenci do vlaků či metra) nebo gunji otaku (vojenští). Toto jsou nejčastější užití slova otaku, ale toto slovo může být použito v souvislosti s čímkoliv (hudební otaku, otaku bojových umění, kuchařský otaku atd.). Mělo by být řečeno, že anglický termín „geek“ není přesný překlad japonského otaku. „Otaku“ má výrazně větší negativní význam, než má „geek“ na západě, hlavně jelikož termín geek je méně pohdlivý. Termín otaku v japonštině označuje divného utkvělého samotáře, který zřídkakdy opouští dům. Otaku je v bližší konotaci s anglickým „nerd“, ale nejbližší anglický analog pro otaku je pravděpodobně termín „anorak“ z britské angličtiny. Oba tyto anglojazyčné termíny mají zdůrazněné negativní významy mizerných sociálních schopností a posedlého zájmu o téma, které vypadá divné či nudně pro ostatní. (Přeloženo z Answers.com).
Nejbližší české ekvivalenty slova otaku budou nejspíše slova „šílenec, maniak, fanatik“.
Takže toto rozhodně není termín s pozitivním významem jak se možná mnozí z vás domnívali…

Rajio (ラジオ) – Rádio

Seppuku (切腹) – Známé též jako harakiri, což je vulgární termín pro seppuku. Seppuku je rituální forma sebevraždy prováděná (převážně) samuraji před rokem 1868, i když několik případů seppuku je známo dokonce i ve 20. století. Zahrnuje provedení křížového řezu skrz vlastní útroby v klečící pozici. Potom je dotyčný samurai obezhlaven mečem asistujícího samuraje. Seppuku je považováno za vysoce čestnou smrt v důsledku hanebného činu či jiného skutku týkajícího se samuraiovy cti, hrdosti nebo jména, jako smrt jeho nadřízeného atd.

Terebi (テレビ) – Zkouška; test

Shikoku (四国) – nejmenší ze 4 hlavních ostrovů Japonska (města Takamatsu, Matsuyama, Tokushima aj.)

Shinkansen (新幹線) – Někdy nazýván „Vlak–střela / Bullet Train”, nebo „Superexpres“.
Síť vysokorychlostních železničních cest v Japonsku. Od otevření Tōkaidō Shinkansen v roce 1964 s provozní rychlostí 210 km/h (130 mp/h) se síť (2459 km, či 1528 mílí) rozšířila, aby spojila většinu velkých měst na ostrovech Honshū a Kyūshū s provozní rychlostí až 300 km/h (188 mp/h) v prostředí náchylném k zemětřesením a tajfunům. Zkušební provozní rychlost na běžných kolejích byla 443 km/h (275 mp/h) v roce 1996 a rychlostní světový rekord 581 km/h (361 mp/h) pro vlakové soupravy typu maglev v roce 2003. Konkrétně Tōkaidō Shinkansen je světově nejrušnější vysokorychlostní železniční trať – převáží 375000 pasažérů denně. V průběhu 40leté historie Shinkansenu při přepravě 6 miliard pasažérů nedošlo k žádnému úmrtí v důsledku vykolejení či kolize (včetně zemětřesení a tajfunů). (Přeloženo z Wikipedia.com).
Od zavedení Shinkansenu v r. 1964 je průměrné zpozdění vlaků pouze 19 sekund. Pro příklad, průměrné zpoždění v r. 2003 bylo 0,1 minuty. Vše včetně zastavení vlaků v důsledku přírodních katastrof jako zemětřesení, tajfuny, silná sněhová bouře atd.
Vlaky operující na tratích Tōkaidō a Sanyō Shinkansen jsou Nozomi (nejrychlejší), Hikari a Kodama. Ostatní tratě zahrnují Tsubame, Hayate, Yamabiko, Tsubasa, Toki, Asama a další.

Sushi (寿司) – Studená vařená rýže dochucená rýžovým octem, zformovaná do kousků velikosti větších jednohubek s položenou syrovou, či opracovanou rybou, nebo zformovaná do rolek s rybou, vejci, nebo zeleninou a obalená mořskou řasou. NENÍ to jen prostá syrová ryba. (x_x)

Terebi (テレビ) – Televizor

Tsujigiri (辻斬り) – vyzkoušení si meče na náhodném kolemjdoucím pro ověření jeho kvality

Friday, June 27, 2008

Micro Dictionary

Sometimes it's strange or even quite annoying when people use words from a different language but don't know the exact meaning of what they actually say. So I thought about making a very brief list of either such words (like sushi, geisha or otaku) or words which are not common in English but I may use them from time to time here on my blog. Or sometimes, just words which I find rather funny. ^^ If you think of any word you think may be useful to list here, feel free to leave a comment!


Anime (アニメ) – Japanese animated movies or serial stories. In Japan itself, however, the term “anime” refers to any animated movies production – not only the Japanese one.

Bīru (ビール) – beer

Fuji(san) (富士山) – The highest mountain (volcano - 3,776 m) of Japan. Often misread as “Fujiyama”, which is by no means the name of the mountain. “Yama” is a different reading of the same kanji 山, which is read “san” in this case. The actual Fujiyama is a rollercoaster at Fuji-Q Highland, Fujiyoshida, Yamanashi, Japan. See photos: Fujiyama 1 and Fujiyama 2

Gaijin (外人) – foreigner (lit. “a person from outside”)

Gaikokujin (外国人) - foreigner (politely)

Geisha (芸者) – Geisha are traditional, female* Japanese entertainers, whose skills include performing various Japanese arts, such as classical music and dance. Contrary to popular opinion and stereotypes, geisha are NOT prostitutes and do not engage in sexual activity as part of their job. (From Wikipedia).
Foreigners are almost never to be entertained by geisha – it is very often considered as Japanese-only cultural event. In present only few thousands of geisha remain, almost all of them in Kyoto or Tokyo city.
* A few male entertainers existed as well.

Harakiri (腹切り) - see "Seppuku" below

Hentai (変態) – pervert

Hokkaidō (北海道) – the northernmost of 4 main islands of Japan (cities: Sapporo, Hakodate, Asahikawa etc.)

Honshū (本州) – one of 4 main islands of Japan (cities: Tōkyō, Yokohama, Ōsaka, Kōbe, Kyōto, Nara, Nagoya, Hiroshima, Nagano etc.)

Inbou (陰謀) – conspiracy

Jisatsu (自殺) – suicide

Kanji (漢字) – Chinese characters used in Japanese language

Kyūshū (九州) – one of 4 main islands of Japan (cities: Fukuoka, Kitakyūshū, Nagasaki etc.)

Manga (漫画) – Japanese black-and-white comics or graphic novels

Nama Bīru (生ビール) – draught beer

Neko (猫) – cat

Nihon (日本) – Japan

Nippon (日本) – Japan

Obaachan (おばあちゃん) – granny

Obaasan (おばあさん) – grandmother

Okinawa (沖縄) – Southernmost large islands and prefecture of Japan. Consists i.a. of hundreds of the Ryūkyū Islands spread on over 1000 km long chain; former Ryūkyū Kingdom. Capital city of the Okinawa Prefecture: Naha.

Otaku (オタク) – In modern Japanese slang, the term otaku refers to an overtly obsessive fan of, or is specialized in any one particular theme, topic, or hobby. Common uses are anime otaku (one who sometimes enjoys many days of excessive anime watching with no rest) and manga otaku (a fan of Japanese graphic novels), pasokon otaku (personal computer geeks), gēmu otaku (playing video games), and wota (before referred as "idol otaku") that are extreme fans of idols, heavily promoted singing girls. There are also tetsudō otaku or denshamania (metrophiles) or gunji otaku (military geeks).　While these are the most common uses of otaku, the word can be applied to anything (music otaku, martial arts otaku, cooking otaku, etc). It should be noted that the English term geek is not a precise translation of the Japanese otaku. “Otaku” has a significantly greater negative connotation than “geek” does in the West, especially as the term geek has become less derogatory. The term otaku in Japanese suggests a creepy, obsessive loner who rarely leaves the house. Otaku is closer in connotation to the English nerd, but the closest English-language analogue to otaku is probably the British English term anorak. Both of these English-language terms have more emphatically negative connotations of poor social skills and obsessive interest in a topic that seems strange or boring to others. (From Answers.com).
So it is by no means a term with positive connotations as many of you may have thought…

Rajio (ラジオ) – Radio

Seppuku (切腹) – Known also as harakiri, which is a vulgar term for seppuku. Seppuku is a ritual form of suicide carried out (mostly) by samurai before 1868, although few cases of seppuku are known even in 20th century. It involves making a cross cut through one’s own gut while in kneeling position. Then the samurai in question is to be beheaded with a sword by an assistant samurai. Considered a highly honorable death due to a shameful act or other causes relevant to samurai’s honor, pride or name such as death of his superior etc.

Shiken (試験) – Examination; test; trial

Shikoku (四国) – the smallest of 4 main islands of Japan (cities: Takamatsu, Matsuyama, Tokushima etc.)

Shinkansen (新幹線) - Sometimes referred to as "Bullet Train" or "Superexpress".
A network of high-speed railway lines in Japan. Since the initial Tōkaidō Shinkansen opened in 1964 running at 210 km/h (130 mph), the network (2,459 km or 1,528 miles) has expanded to link most major cities on the islands of Honshū and Kyūshū with running speeds of up to 300 km/h (188 mph), in an earthquake and typhoon prone environment. Test run speeds have been 443 km/h (275 mph) for conventional rail in 1996, and up to a world record of 581 km/h (361 mph) for maglev trainsets, in 2003. Namely Tōkaidō Shinkansen is the world's busiest high-speed rail and carries 375,000 passengers a day. During the Shinkansen's 40-year, 6 billion passenger history, there have been no passenger fatalities due to derailments or collisions (including earthquakes and typhoons). (From Wikipedia).
Since the inauguration of Shinkansen in 1964, the average delay of trains has been only 19 seconds. For example, the average delay in 2003 was 0.1 minutes. All including train stops due to natural disasters such as earthquakes, typhoons, heavy snowfall etc.
The trains operating on Tōkaidō and Sanyō Shinkansen routes are Nozomi (the fastest), Hikari and Kodama. Other routes include Tsubame, Hayate, Yamabiko, Tsubasa, Toki, Asama and others.

Sushi (寿司) – Cold cooked rice dressed with vinegar that is shaped into bite-sized pieces and topped with raw or cooked fish, or formed into a roll with fish, egg, or vegetables and wrapped in seaweed. NOT a plain raw fish. (x_x)

Terebi (テレビ) – Television

Tsujigiri (辻斬り) – trying out one’s sword on a chance passerby in order to test it

Thursday, June 26, 2008

Japonský jazyk – pár myšlenek ohledně této šílenosti

Jelikož se na tomto blogu zatím nic neděje, nemám nic inteligentního na práci a jsou tu porád tři dlo-ó-ouhé týdny před Japonskem, uvažoval jsem, jestli zase něco nenapsat.
Nejsem si úplně jistý o čem tohle vlastně bude, ale nejspíš zkusím napsat něco o japonském jazyku z jiného úhlu pohledu a také pro ty, kteří kdy uvažovali o jeho studiu. ^^


Učím se japonštinu asi 3 roky a dva měsíce, k červnu 2008. Někdo by mohl říct, že tento celkem divný izolovaný ostrovní jazyk, jímž mluví jak samurajové, tak Pokémoni, vypadá hrozivěji než slečna Smrt osobně, ale namítl bych, že je to vlastně celkem sranda.

Je pravda, že japonština je jako jazyk opravdu unikátní. A myslim to vážně. Nejsem žádný expert a získání zkušeností s jinými východoasijskými jazyky mě zatím teprve čeká, ale pokud vím, nebyla prokázána žádná přímá spojitost s jinými jazyky, co se týče původu japonského jazyka samotného. Někteří tvrdí, že podobný gramatický systém s korejštinou může být nějaký druh stejných kořenů, ale to je prozatím vše – je pořád považován za izolovaný. Je tedy zřejmé, že některé výrazy v japonštině mohou znít buď vtipně, nebo dokonce i nepochopitelně pro ty, kteří je slyší poprvé, nebo prostě nevědí nic o historii a socialním chování obyvatelů těchto ostrovů. Může to znít jako zbytečný opruz, ale věřte, že pokud někdy budete studovat japonštinu, přesně tyto „Co to sakra…!?“ momenty vám přijdou nejvíce zábavné a uspokojivé, když konečně poberete co který výraz znamená, či jak je používán v běžném životě. Pokud ho tedy dokážete sami použít… Jednodušeji se řekne, než provede.

Ano, opravdu je to jazyk s velice podivnými slovy (např. „tsujigiri“ – vyzkoušení si meče na náhodném kolemjdoucím pro ověření jeho kvality... Super zvyk, že?) a zákruty a vůbec vším možným a občas se můžete cítit jak (ne)cvičená opice, když zkoušíte to strašně cool nové slovo, co jste se právě naučili v anime Naruto, nebo jakémkoliv jiném zdroji pochybné japonštiny, co zrovna máte. A pak je vám s hřejivým japonským úsměvem řečeno, že vypadáte jako idiot, protože je neodpustitelně nezdvořilé a ve skutečnosti ho používají jenom děti opačného pohlaví a gayové. Ách, děkuji mnohokrát. Vždy jsem si přál zosobňovat třináctiletou japonskou holčičku s vězeňskou slovní zásobou a pochybnými sexuálními choutkami.
Varování č. 1: Nespoléhejte na anime a podobné zdroje!
Samozřejmě je to částečně přehánění. „Částečně“ napovídá, že tak opravdu můžete skončit. Ale – pokud jste trpěliví a ověříte si pravý význam nebo použití fráze, než ji skutečně použijete, abyste zase jednou ohromili vašeho učitele či kamarády, můžete se jednoduše vyhnout takovýmto trapným momentům. Je to jenom na vás a věřím, že stejně to funguje ve většine jazyků světa; ne pouze v japonštině, kde to možná může být víc patrné.
…Ale – první metoda může být občas více sranda. ^^ Pokud to nepřeženete se svým otaku entuziasmem…

…

Řekli jste někdy Japonci krátké a přímé „ne“ a pak se divili, proč byl tak zaskočen? Pravdou je, že oni skoro nikdy neříkají prosté „ne“ v odpověď.

Situace 1:
- Máš čas?
- Ano.
Význam: Ano.

Zatím v pořádku.

Situace 2:
- Máš čas?
- Trochu.
Význam: Ano.

Situace 3:
- Máš čas?
- Trochu.
Význam: Ne.

Co to sakra…!? (o_O)

A další zajímavá věc: Říkají „sumimasen“ („omlouvám se“) při každé možné příležitosti. Omlouvám se? Sumimasen. Děkuji? Sumimasen. Skvělé. Chci takové slovo i v češtině. ^^

Slyšeli jste o slavné japonské zdvořilosti? Ano, opravdu se zdají být zdvořilí a mají dokonce několik zdvořilostních stupňů. No, každý jazyk je má… Ale co se týče japonštiny, může se lišit i gramatická struktura věty a pokud by Japonec chtěl, nerozuměli byste mu ani slovo. A co je nejhorší – jsou na tohle občas sakra přísní. Můžete být zprvu tolerováni jako gaijini (cizinci), ale když se s nimi naučíte volně komunikovat…tolerance není věčná, nemyslíte? Tato část je opravdu VELMI těžká na naučení. Nebyla by lež říci, že nejzdvořilejší verze japonštiny je spíš jazyk sám o sobě. Ale opět: Pokud se pokusíte hlouběji zamyslet nad starodávnými kořeny frází, a dokonce je doslova přeložit do vlastního jazyka, může to být celkem zábavné a zajímavé. Práci to neulehčí, ale můžete najít nějaké úžasné fráze, jaké byste ve vlastním jazyce nepoužili ani ve snu.
Je tu však jedna věc vyžadující opatrnost… Jelikož japonský jazyk je natolik nepřímý (už jsem zmínil slovo „ne“), a stejně tak jsou i Japonci, gaijini mohou shledat tuto nepřímost jako celkem těžkou na vstřebání. Jinak řečeno, pokud nemáte moc zkušeností s jazykem, můžete se ztratit v tom, kdy něco očekávat, a kdy jste skutečně byli odmítnuti.
Varování č. 2: Radši si ověřte, že jste skutečně pochopili správně. To tedy neznamená, že vám nebude zodpovězeno nepřímo znovu. ^^

Takže… Prostě nemůžete mluvit japonsky. …No dobře, myslím tím, že byste „neměli být schopni“, jelikož většina Japonců předpokládá, že gaijin neumí japonsky ani slovo, a pokud vskutku nějaké umíte, mohou na vás stejně mluvit angricky. A ano, nemůžete ani číst, co píšou, přesně z toho samého důvodu.
…No, ale bude v tom asi ještě něco, že? Abych mluvil jasně: „nemožné na naučení“ kanji – čínské znaky. Zeptejte se někoho, jestli by se je dokázal naučit. Vsadim se, že 99,99% dotázaných by odpovědělo: „Děláš si srandu? Nikdy za celý můj život, život mých dětí, a i mých vnoučat, kdybych měl/-a tolik času. Je to šílený a nemožný!“
Je tomu opravdu tak? Pokud jste jedním, či jednou z těch, jenž by odpovědeli jako ve většinové odpovědi nahoře, zkuste se zamyslet nad tímto: Jak je možné, že podíl čínsky mluvících lidí na této planetě je asi 20%? To znamená, že každý pátý člověk na Zemi je schopný rozšifrovat tyto „šílené a nemožné na naučení“ znaky. Ne tedy tak nemožné jak to vypadá, ne? A čínský jazyk má o hodně více používaných znaků než japonský, kde si bez problémů vystačíte zhruba s 2000 z nich.
Je mi jasné, že je to pořád o dost a dost víc než 31 písmen abecedy. Takže ani náhodou nikoho nechci přesvědčovat, že je to jednoduchý úkol. Ale jestli budete někdy uvažovat o studiu japonštiny, ale radši to vzdáte jakmile uvidíte tabulku s kanji, zkuste nad tím zapřemýšlet dvakrát. Dokonce i když odečteme, dejme tomu, 25 miliónů lidí, což jsou stále malé děti, ze 125+ miliónového Japonska, zbytek umí číst a psát. Tak proč myslíte, že vy nebudete schopni? Budete to míst zajisté těžší, ale když se chce, (skoro) všechno jde…dokonce i děsivé kanji.
Varování č. 3: Pro ty z vás, kteří radši preferují vyhnout se japonštině jako moru: Alespoň si ověřte jaký je význam znaků, pokud někdy budete uvažovat o tetování s japonskými, či čínskými znaky, jež v poslední době získalo na popularitě. Určitě netoužíte po tom, mít na vašem předloktí vystaveno „Jsem starý perverzní dědek“…

Japonština vyžaduje jak trpělivost, tak i zájem o japonskou kulturu… Pokud myslíte, že máte oboje, proč to nezkusit? Japonština je pro mě velice zábavná, velice zajímavá a velice vtipná. Ale je to běh na dlouhou trať jako každý jiný jazyk.

Měl bych jít opakovat kanji! ^^
…no, nebo radši někdy jindy…

(Originální příspěvek v angličtině byl publikován 19. června 2008 ve 20:05)

Saturday, June 21, 2008

Japanese language - some thoughts about this madness

Since there is nothing going on on this blog yet, I have nothing intelligent to do and there are still these three lo-o-oong weeks left before Japan, I thought about posting here once again.
I’m not really sure what this is going to be about, but perhaps, I’ll write about Japanese language from a different point of view and also for those, who have ever thought about studying it. ^^


I’ve been studying Japanese language for about 3 years and 2 months as of June 2008. One may say that this rather strange isolated insular language spoken by both samurai and Pokémon seems more frightful than Ms. Death herself, but I’d oppose that it’s actually quite fun.

It is true that Japanese really is unique as a language. And I mean it. I’m no expert and I have yet to gain experience in other East Asian languages, but as far as I know, no direct connection to any other language has been proven concerning the origin of Japanese language itself. Some claims that similar grammar system with Korean might be a kind of the same root, but that’s all for now – it’ still considered isolated. That being said, some expressions in Japanese may be either funny, or even ungraspable to those who hear it for the first time or simply know nothing about the history and social behavior of people on these islands. It may sound like an unnecessary pain in the butt but rest assured, if you happen to study Japanese, you’ll find exactly these “What the…!?” moments both most exciting and satisfactory when you finally get an idea what does the expression mean or how is it used in real life. If you can use it yourself, that is… Easier said than done.

Yes, it really is a language with some really weird words (i.e. “tsujigiri” – trying out one’s sword on a chance passerby in order to test it… Kinda creepy, huh?) and twists and what not and at times, you may feel like an (un)trained monkey when you try to use that awesomely cool new word you’ve just learned in Naruto anime or whatever other sources of dubious Japanese you have. And then you are told with warm Japanese smile that you sound like an idiot because it’s unforgivably impolite and in fact, only children of the opposite gender and gays use it. Oh, thank you. I’ve always wanted to impersonificate 13 years old Japanese girl with prisoner-like vocabulary and quastionable sexual tastes.
Warning № 1: Don’t rely on anime and similar sources!
Of course this is partly an exaggeration. “Partly” suggests that you really may end up like this. But – if you are patient and verify the true meaning or use of an expression before actually using it in order to impress your teacher or friends once again, you can easily avoid such embarrassing moments. It’s all up to you and I believe this is true for most languages in the world - not just Japanese where it may be just more obvious. …But - the first method is more fun sometimes. ^^ If you don’t overdo your otaku enthusiasm…

…

Have you ever said short and direct “no” to Japanese and wondered why they were struck afterwards? The thing is, they almost never say plain “no” in a reply.

Situation 1:
- Do you have a time?
- Yes.
Meaning: Yes.

So far so good.

Situation 2:
- Do you have a time?
- A bit.
Meaning: Yes.

Situation 3:
- Do you have a time?
- A bit.
Meaning: No.

Just what the hell…? (o_O)

And another interesting thing - they say “sumimasen” (“I’m sorry”) in every imaginable situation. I’m sorry? Sumimasen. Thank you? Sumimasen. Nice. I want such a word in English too. ^^

Have you heard about the famed Japanese politeness? Yes, they really do seem polite and even have many levels of politeness. Well, every language has them… But in Japanese, even grammatical structure can vary and if Japanese person wanted to, you wouldn’t understand a word of what he said. And what’s worse – they are damn strict about this at times. You may be tolerated at first as a gaijin (foreigner), but when you learn to freely communicate with natives…toleration isn’t everlasting, don’t you agree? This part is really VERY hard to learn. It won’t be a lie to say that the most polite version of Japanese is more like a different language on its own. But then again, if you try to think deeper about the ancient roots of phrases and even translate them literally into your own language, it may be quite fun and interesting. This won’t make things much easier but you can find some hilarious expressions which you’d never use in your language even in dreams.
There is one thing to be aware of though… Because Japanese language is so indirect (I’d already mentioned the word “no”…) and so are Japanese people, gaijins may find this indirectness a bit hard to comprehend. That is, if you have little experience with the language, you may be lost at when to expect something and when you really were declined.
Warning № 2: Better confirm that you understood all right. It doesn't mean you won't be answered indirectly again, though. ^^

So… You just can’t speak Japanese. …Alright, I mean, you’re “not supposed to”, for most Japanese think that gaijin know no Japanese and if you actually do know some, they may speak to you in Engrish anyway. And yes, you can’t read what they write either, for exactly the same reason.
…Well, but there is more to it, isn’t it? To speak clearly: The “impossible-to-learn” kanji – the Chinese characters. Ask someone if they could learn them. I bet 99.99% inquired would answer: “Are you kidding me? Never in my entire life, life of my children and even my grandchildren if I had so much time. That’s insane and impossible!”
Is it really so? If you are one of those who would answer as in majority-like answer above, try to think about this: How come that percentage of Chinese speaking people on this planet is about 20%? That means, every fifth person on Earth can decypher these “insane and impossible-to-learn” characters. Not quite as impossible as it seems, don’t you think so? And Chinese language has far more characters in use than Japanese, in which you can easily manage with about 2000 of them.
I know it still is far far more than 26 letters of alphabet. So I by no means want to convince you that it is an easy task. But if you'll ever think about studying Japanese, but you’d rather give up as soon as you see the kanji chart, try to think about it twice. Even if you exclude, let’s say, 25 millions of people who are still small kids from 125(+) -million Japan, the rest of them can read and write. So why do you think you won’t be able to? You’ll have it harder for sure, but if you try hard, (almost) everything is doable…even the terrific kanji.
Warning № 3: For those of you who’d rather prefer to avoid Japanese like a plague – at least check what is the meaning of characters if you ever happen to think about tattoo with Japanese or Chinese characters which gained popularity recently. You sure don’t want to have “I’m an old pervert geezer” written on your forearm…

Japanese requires patience and interest in Japanese culture… If you think you have both, why don’t give it a try? I find Japanese language very exciting, very interesting and very funny. But it’s a long-way run just as any other language.

Gotta go revising kanji! ^^
…or, well, maybe sometime later…

Thursday, June 19, 2008

Něco málo o mně a o tomto prozatím celkem prázdném blogu.JPNet にようこそ！

Vítejte na mém blogu!

No, co je tohle všechno zač? Tento blog by měl být něco jako cestovní záznamník zachycující můj poněkud zdlouhavý výlet do Japonska v průběhu letních prázdnin 2008. Nemám tušení jak tohle bude vypadat až sem skutečně začnu psát, ale doufám, že to nebude jedna velká pohroma a budou se vám líbit mé skromné příspěvky a komentáře přímo z Japonska.

Do Japonska jedu začátkem července pro studium japonského jazyka v krátkodobém intenzivním jazykovém kurzu v Institutu Yamasa. A také pro navštívení země, již tolik chci navštívit, pro interakci s Japonci, pro naučení se něcemu novému a jednoduše pro, doufám, tu nejlepší zábavu jakou jsem kdy zažil. Má zpáteční letenka je na prostředek září a mezitím se pokusím psát o událostech tam, o životě v Japonsku z mého pohledu, o vtipných i ne tolik vtipných věcech a prostě o mých myšlenkách a názorech přes tento blog. Doufám, že si to užijete, a pokud ne, tak alespoň nebudete příliš znuděni a nebudete mě proklínat za ztracený čas. ^^

Čas pro nějaké to představení?
Abych řekl pravdu, představování se opravdu nemusim. ^^ Takže to vezmu stručně.
Můj (ne)známý nick na internetu je .Den. Čtěte tečku jak se vám zlíbí. ^^
Ze všeho nejdřív bých chtěl podotknout, že i přesto, že angličtina není mým mateřským jazykem, budu tento blog psát prioritně v angličtině, jelikož na této malé špinavé planetce je přeci jen mnohem více anglicky mluvících lidí, než je tomu u češtiny. Budu překládat mé příspěvky do češtiny, pokud to bude možné, potom, ale prozatím překousněte povětšinou anglicky psané texty.
Pokud mám (stručně) říct něco o sobě, jsem 180cm vysoký jedinec lidského druhu mužského pohlaví s nepopiratelným zájmem o Japonsko a japonský jazyk. Jak všechno to japanofilní šílenství začalo? Bůh ví. Řekl bych, že to bylo až v dalekém minulém století… Když jsem dostal legendární PlayStation s legendárním Final Fantasy VII jako narozeninový dárek. Byl jsem tehdy osmiletý skřet. Hru jsem si zamiloval i přesto, že jsem angličtině skoro vůbec nerozuměl a při čekání na FF VIII o několik let později jsem občas četl taktéž i něco málo o Japonsku. V této fázi jsem ještě pořád byl celkem normální děcko se zájmem o videohry jako mnozí jiní okolo… Mno jo, dokud jsem nebyl znuděný 7 let po prvním dohrání FFVII. Jo, proště znuděný. Tak jsem si řekl… „Sakra, zas nemám co dělat. Že bych zkusil japonštinu?“ A bylo to.
Se šílenou tabulkou kany v klíně, něco J-obludného začalo růst v mém nitru. Pořád se to zvětšovalo a zvětšovalo… Až mi to nakonec úplně odpálilo rozum z hlavy a můj zájem o vše japonské se začal rapidně zvyšovat. A bylo to.
Takže jsem začal číst příspěvky o Japonsku, učit se o kultuře, dívat se na nějaké to anime (není to jako morově nakažlivý Spouštěč japonštiny pro většinu studentů japonštiny všude okolo?) a dorama, říkat lidem, že sushi není jenom zatracená syrová ryba a geishi nejsou prostitutky a…no představu máte.
Jsem šťastný podotknout, že po nějaké době se část té J-obludy dostala pod kontrolu a už necítím takové nutkání všechny přesvědčovat, že Japonsko je Ó-ta-všemocná země a že mohu rozumně soudit co je dobré a co je špatné ohledně Japonska. No, samozřejmě ne vždy úplně jasně a možná ne tolik filozoficky kvůli samotnému zájmu jako takovému, ale stejně, alespoň nějaký úspěch. Jsem přesvědčen, že je velice důležité uvědomit si, že Japonsko je jen jednou z mnoha zemí tohoto světa a že má i mnoho vlastních temných stránek J-karty. Japonsko není jenom hi-tech elektronika a supervyspělé mobily, nejsou to jen videohry, anime a horory s malými děsivými holčičkami a malými děsivými babičkami, nejsou to jen shinkanseny a nikdy nepochopitelný systém tokyjského metra, nejen velcí samurajové a krásné geishi, doplňtesicochcete sushi, sumo, vlny tsunami a zemětřesení každých 5 minut, ale má stejně tolik problémů, ať již společenských, kariérních, vzdělávacíh, nebo prostě cokoliv vás napadne, jako každá jiná země. Pokud jste sami japanofilové, prosím, buďte si toho vědomi a nikdy nezapomínejte, že Japonsko není Říše snů. Ale nechť vás to nezklame a neodradí od udržování zájmu o Japonsko, pokud si teprve máte uvědomit zmíněné výše.
Avšak i přesto, že toto konečně vím a sundavám si růžové brýle iluzí (a hádám, že budu rozčarován ještě více, až konečně zavítám do Japonska), jsem k němu vázán pořád stejně, ne-li silněji s každým nadcházejícím dnem, než jsem byl kdy předtím.

Musim přiznat, že tohle bylo asi trochu divné jako představení…^^ Ale každopádně, děkuju vám za přečtení tohoto mého prvního pre-japonského příspěvku, doufám, že si později přečtete i nějaké z dalších a yoroshiku onegai itashimasu!!

(Originální příspěvek v angličtině byl publikován 15. června 2008 v 00:28).

Sunday, June 15, 2008

A little something about me and about this temporarily quite empty blog.JPNet にようこそ！

Welcome to my blog!

Well, what’s this all about? This blog is supposed to be something like a travel diary recording my somewhat lenghty trip to Japan during summer holiday 2008. I have no idea what is this going to look like when I actually start writing here but I hope it wouldn’t be a great disaster and you will enjoy my humble posts and comments directly from Japan.

I’m going to Japan in the beginning of July for studying Japanese language in a short-term intensive language course at The Yamasa Institute. And for visiting the country I so want to visit, for interacting with Japanese people, for learning something new and simply to have hopefully the greatest fun I have ever had so far. My return ticket is for the middle of September and meanwhile, I’ll try to post about happenings there, about life in Japan from my point of view, about funny and not-so-funny things and just to write my thoughts and opinions through this blog. I hope you will enjoy it and if not, at least won’t be too bored and won't curse me for a wasted time. ^^

Time for some introduction?
To tell the truth, I really dislike introductions. ^^ So I’ll make it brief, sorry.
My (un)known nick on the Internet is .Den. Read the dot however you like. ^^
First of all, I’d like to make clear that English is not my native language, so sorry for mistakes here and there. I will be writing this in English because there are far more English speaking readers on this little dirty planet than there are Czech ones. I will translate my posts into Czech later if possible, but just bear with my imperfect English for now.
If I have to (briefly) say something about me, I’m 180cm tall male species with undeniable interest in Japan and Japanese language. How did all the Japanophile frenzy start? God only knows. I guess it was all the way back in the previous century… When I’d received the legendary PlayStation with the legendary Final Fantasy VII as a birthday gift. I was 8-year old gnome. I loved the game even though I knew almost no English and while waiting for FF VIII several years later, I ocassionally read about Japan as well. In this stage, I was still your normal kid with interest in video games as many others out there… Yeah, until I was bored 7 years after finishing FFVII for the first time. Yes, just bored. So I said to myself… “Damn, I’ve nothing to do. Guess I’ll give Japanese a try?” And that was it.
With freaking kana chart on my lap, something J-monstrous started to grow inside me. It went bigger and bigger… And finally blew the hell out of my head and my interest in all the Japanese started to grow rapidly. And that was it.
So I’ve started to read posts about Japan, learn about the culture, watch some anime (isn’t it a plague-like Japanese Trigger for most of the Japanese students out there?) and dorama, say to people that sushi isn’t just a damn plain raw fish and geishas are no prostitutes and…you have the idea.
I’m happy to say that after some time, part of this J-monster in my head has been put under control and I don’t feel like a have to convince everyone anymore that Japan is the Ooh-the-Almighty country and I can reasonably judge what is good and what is bad about Japan. Well, of course not always too clearly and maybe not so philosophically due to lack of experiences in my not so long life and due to influence from the actual interest, but anyway, at least some kind of achievement. I believe it’s very important to realize that Japan is just another country in this world and it has many own dark sides of a J-card. Japan is not only hi-tech electronics and super advanced cellphones, not only video games, anime and horror movies with scary little girls and scary little grannies, not only shinkansen and never-to-be-understood Tokyo subway system, not only great samurai, beautiful geisha, addwhateveryoulikehere sushi, sumo, tsunami waves and earthquakes every 5 minutes, but it has just as many problems, be it social, career, educational or whatever, as any other country. If you are a Japanophile yourself, please, be aware of that and never forget that Japan is not a Dreamland. But may it not let you down and deter you from keeping an interest in Japan if you are yet to realize the mentioned above.
But, even though I finally know this and put off the pink glasses of illusion (I guess I’ll be desillusioned even more when I finally come to Japan), I’m tied to it all the same, if not stronger with each upcoming day, than I had ever been before.

I must admit that this was probably quite strange as an introduction… ^^ But anyway, thank you for reading this first pre-Japan post of mine, I hope you will read some of my posts later as well and yoroshiku onegai itashimasu!!